Kryptoměny včele s Bitcoinem už od začátku slibovaly nízké poplatky a rychlé platby. I přesto se Bitcoin už několikrát potýkal s nepřípustně vysokými poplatky v řádu jednotek až desítek dolarů. A ani rychlost transakcí není nijak oslnivá. Mnohdy na potvrzení platby musíte čekat i desítky minut. Ostatní kryptoměny podobné problémy sice neřeší, nicméně pokud by je zahltilo stejné množství uživatelů, tak by možná neobstály o moc lépe. Stačí si vzpomenout na to, jaký dopad měla hra CryptoKitty na síť Ethereum.
Existují ovšem kryptoměny, které zcela opouští koncept sdíleného blockchainu a hledají jiné, praktičtější řešení. Přesně tak, jako například kryptoměna IOTA.
IOTA je jiná
IOTA je první kryptoměna, kde jsou transakční poplatky skutečně nulové. Systém využívá technologii DAG, u které práci těžařů provádějí obyčejní uživatelé. Pokud se rozhodnete poslat transakci v síti IOTA, tak váš počítač musí zkontrolovat a potvrdit dvě cizí transakce. Potvrzování transakcí samo o sobě není náročné a počítač to zvládne během jediné sekundy.
U kryptoměn, které se těží, dostávají těžaři odměnu v podobě nově vygenerovaných digitálních mincí. U IOTY ovšem žádní těžaři nejsou, takže se nevyplácí ani žádné odměny. Současný počet digitálních mincí IOTA (téměř 2780 bilionů) je tedy konečný a už se nebude navyšovat. Základní jednotkou kryptoměny je IOTA, nicméně kvůli vysokému počtu mincí a relativně nízké hodnotě se běžně používají násobky tisíců (KIOTA), milionů (MIOTA) a dokonce i vyšších řádů (GIOTA).
Absence těžby má navíc další výhodu. Kryptoměna IOTA je šetrná k životnímu prostředí. Možná to zní podivně, ale těžba kryptoměn se začíná poměrně výrazně podepisovat na spotřebě elektrické energie. A to zcela zbytečně. Některé odhady uvádějí, že těžba kryptoměn a s ní související činnosti (např. chlazení hardwarů) spotřebovává až 1 % veškeré energie. Samotné potvrzování a kontrolování transakcí ale není náročné. Problém je v tom, že u kryptoměn tutéž činnost dělají miliony počítačů, byť by stačil jeden. Jen tak lze ale zajistit 100% decentralizaci. Vývojáři si naštěstí tento problém uvědomují a hledají jiné řešení (např. PoS).
Kryptoměna, která funguje bez blockchainu. A dobře.
IOTA nemá blockchain. Již zmiňovaná technologie DAG (u IOTY označovaná jako Tangle), jej totiž dokonale nahrazuje. Navíc řeší problém škálovatelnosti, se kterým se potýká většina virtuálních měn – viz. seznam kryptoměn. U kryptoměn s blockchainem je škálovatelnost nízká, takže s rostoucím zatížením sítě se chod sítě zpomaluje. Technologie DAG ovšem funguje obráceně, takže čím více lidí transakce posílá, tím rychleji síť IOTA funguje.
Projekt IOTA byl představen v roce 2015. Ještě téhož roku se na vývoj kryptoměny prostřednictvím ICO (primární úpis digitálních mincí) vybralo přes 1300 Bitcoinů. O rok později byla síť spuštěna v beta verzi, která běží dodnes. Nástup plné verze je zatím v nedohlednu a pravdou je, že vývojáři mají co zdokonalovat. Síť totiž už několikrát zkolabovala, což by se určitě stávat nemělo.